Legislativa (právní úprava agenturního zaměstnávání v ČR)
 

Institut agenturního zaměstnávání, jak jej známe dnes, existuje v českém právu od 1. 10. 2004. Agenturní zaměstnávání upravuje především zákon o  zaměstnanosti a zákoník práce.

Pojem agenturního zaměstnávání

Agenturní zaměstnávání je jednou ze tří forem zprostředkování zaměstnání, jak je vypočítává § 14 odst. 1 zákona o zaměstnanosti. Agenturním zaměstnáváním zákon rozumí zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu práce pro tzv. uživatele, kterým může být právnická či fyzická osoba, která agenturnímu zaměstnanci práci přiděluje a dohlíží na její provedení. Zaměstnanec je však v pracovněprávním poměru výhradně s agenturou práce.

Průběh dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k uživateli

Zaměstnanec podepíše pracovní smlouvu či dohodu o pracovní činnosti s agenturou práce a následně může být přidělen k uživateli. Uživatel uzavře s agenturou práce tzv. dohodu o dočasném přidělení, jež musí obsahovat náležitosti dle § 308 zákoníku práce. Zaměstnanec a uživatel zpravidla nevstupují do žádného smluvního vztahu (výjimkou je možnost uzavření tzv. dohody o odpovědnosti dle § 309 odst. 7 zákoníku práce).

Vztah uživatele a zaměstnance agentury práce

Práva a povinnosti uživatele směrem k zaměstnanci agentury práce jsou stanovena v § 309 odst. 1 zákoníku práce:

  • ukládání pracovních úkolů zaměstnanci agentury práce,
  • organizace, řízení a kontrola práce agenturního zaměstnance,
  • ukládání pokynů zaměstnanci agentury práce k účelu organizace, kontroly a řízení jeho práce,
  • vytváření příznivých pracovních podmínek zaměstnanci agentury práce,
  • zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci agenturního zaměstnance

Rovné pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance

Na základě § 309 odst. 5 zákoníku práce jsou agentura práce a uživatel jsou povinni zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance agentury práce nebyly horší, než jsou (nebo by byly) podmínky srovnatelného zaměstnance uživatele. Agenturní zaměstnanec má tedy ze zákona nárok nejen na stejnou mzdu, jakou mají srovnatelní kmenoví zaměstnanci uživatele, ale i na stejné podmínky pokud jde o přestávky v práci, práci přesčas, či čerpání dovolené.